|
|
Regulace a restrikce zábavních aktivit v prostředí Jednoty bratrské v předbělohorském období
Růčková, Markéta
Snahou Jednoty bratrské, jakožto církevního uskupení, bylo utváření křesťanského společenství podle biblického obrazu apoštolské církve, v němž je svrchovanou autoritou Písmo, které zároveň slouží jako nejvyšší měřítko správného konání na všech úrovních. Tomu mělo být přizpůsobováno i chování všech jejích členů. Ačkoli sociální struktura členů Jednoty se v průběhu její existence měnila, pro všechny své údy uplatňovala bez rozdílu společenského stavu a sociálního postavení zásady řádu a kázně, jejichž charakteristickým rysem je důraz na mravní kvalitu života, poslušnost a plnění Božích přikázání. Na základě pramenů normativní povahy, pocházejících z pera bratrských představitelů či vydaných v rámci synodních usnesení, i pramenů narativních, zejména kázání, lze sledovat, jak Jednota nahlížela na zábavní aktivity svých údů, oslavy spojené s životními událostmi člověka, svěcení svátků či na provozování hudby a her. Nastavená striktní pravidla však nutně vedly k jejich porušování při uplatňování v praktickém životě
|
|
|
Učení o Antikristu a Kristově příchodu v počátcích Jednoty Bratrské a jeho kořeny v českém reformačním hnutí
Müllerová, Anna ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Práce podává vyvážený přehled názorových proudů působících v období pozdního středověku v českých zemích na téma učení o Antikristu a druhém Kristově příchodu. Zabývá se nejen náboženskou situací té doby, ale klade důraz i na okolnos ti politické, kulturní a společenské. Práce je rozdělena do sedmi částí, ve kterých jsou rozebírány apokalyptické nálady a eschatologické vize panující v tehdejší společnosti. Jsou zde předloženy hlavní myšlenky nejvýznamějších reformních učenců a myslitel ů, jako byl např. Milíč z Kroměříže, Mistr Jan Hus nebo Jan Rokycana a Petr Chelčický. Práce mapuje učení těchto mužů tak, jak na sebe navazovalo v otázce pojetí Antikrista a Kristova příchodu až do doby husitského revolučního hnutí a posléze v počátcích J ednoty bratrské. Stranou zájmu nezůstavají ani duchovní okolnosti vzniku Jednoty bratrské, jsou zde zdokumentovány kořeny jejího vzniku, prvopočátky a charakteristické rysy. Zdůrazněn je i význam reformního a husitského zápasu pro její vznik. V jednotlivých částech práce jsou shrnuty a upřesněny známé interpretace učení o Antikristu a Kristově příchody a zahrnuty výsledky publikovaných studií. Nepochybně se lze domnívat, že poznatky obsažené v této práci mohou posloužit nejen k orientaci v daném tématu, ale i k utváření reálné představy o době pozdního středověku, jejích...
|
|
|
Odkaz Jednoty bratrské v učení a praxi současných protestantských církví v České republice
Medková, Lydie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato práce zkoumá odkaz Jednoty bratrské v učení a praxi současných protestantských církví v ČR. Ve své první části na základě analýzy pramenů konkretizuje odkaz Jednoty bratrské v deseti bodech, které představují nejvýraznější znaky jejího učení. Druhá část se již věnuje samotné komparaci specifikovaného odkazu Jednoty bratrské s učením a praxí jednotlivých církví. Prostřednictvím analýzy církevních pramenů a strukturovaného rozhovoru s představiteli současných protestantských církví přináší informace o tom, jaké body odkazu Jednoty bratrské se v učení zkoumaných církví vyskytují a do jaké míry zasahují praktický život společenství. Hlavním cílem práce je zjistit, zda i dnes lze v církvích v ČR nalézt prvky bohaté bratrské tradice a jak moc se jim daří odkaz Jednoty bratrské v současných podmínkách naplňovat.
|
|
|
Učení o Antikristu a Kristově příchodu v počátcích Jednoty Bratrské a jeho kořeny v českém reformačním hnutí
Müllerová, Anna ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Práce podává vyvážený přehled názorových proudů působících v období pozdního středověku v českých zemích na téma učení o Antikristu a druhém Kristově příchodu. Zabývá se nejen náboženskou situací té doby, ale klade důraz i na okolnos ti politické, kulturní a společenské. Práce je rozdělena do sedmi částí, ve kterých jsou rozebírány apokalyptické nálady a eschatologické vize panující v tehdejší společnosti. Jsou zde předloženy hlavní myšlenky nejvýznamějších reformních učenců a myslitel ů, jako byl např. Milíč z Kroměříže, Mistr Jan Hus nebo Jan Rokycana a Petr Chelčický. Práce mapuje učení těchto mužů tak, jak na sebe navazovalo v otázce pojetí Antikrista a Kristova příchodu až do doby husitského revolučního hnutí a posléze v počátcích J ednoty bratrské. Stranou zájmu nezůstavají ani duchovní okolnosti vzniku Jednoty bratrské, jsou zde zdokumentovány kořeny jejího vzniku, prvopočátky a charakteristické rysy. Zdůrazněn je i význam reformního a husitského zápasu pro její vznik. V jednotlivých částech práce jsou shrnuty a upřesněny známé interpretace učení o Antikristu a Kristově příchody a zahrnuty výsledky publikovaných studií. Nepochybně se lze domnívat, že poznatky obsažené v této práci mohou posloužit nejen k orientaci v daném tématu, ale i k utváření reálné představy o době pozdního středověku, jejích...
|
|
|
Reformace. Podmínky vzniku a společné znaky jejich růstu.
Kašlík, Daniel ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Práce sleduje počátky reformačních hnutí valdenských, husitů, Jednoty bratrské, luteránů a křtěnců. Zabývá se i situací v katolické církvi, protože právě z ní hnutí vznikají. Dále autor odpovídá na otázku, jestli existuje nějaký společný jmenovatel, který jednotlivá hnutí spojuje. Pokud ano, zabývá se tím, jaké předpoklady jsou nutné pro to, aby reformační hnutí vzniklo. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ortografie Augustova Summovníku
Šmídová, Kateřina ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozborem grafické stránky tisku Summovník Jana Augusty, který je založen na transliteraci vybraných úseků textu. Spis byl identifikován až v roce 2012, proto nebyl dosud popsán. Protože se jedná o památku reprezentující humanistickou češtinu, hlavním cílem bylo zjistit, nakolik se v ní prolínají dobové pravopisné systémy - spřežkový a diakritický. Analýzu jsme rozdělili do několika kapitol v závislosti na zkoumaných jevech, které jsme statisticky vyhodnocovaly. Při výkladu jsme se mimo jiné opírali o dvě stěžejní gramatiky 16. století, náměšťskou mluvnici a Blahoslavovu Gramatiku. Rozbor transliterovaného textu jsme prováděli v programu Microsoft Word 2007 pomocí funkce "Najít a nahradit" s využitím nástroje "Použít zástupné znaky". Částečný přepis Summovníku může sloužit jako výchozí bod pro následné ediční zpracování.
|
|
| |
host ::
RSS.